Závěrečná zkouška.

Moje teorie v praxi.

Napsal Tomáš Tichý v pondělí, 16. května 2022

Nejnovější článek od autora:


Sraz Karos

Nejsem sám kdo má autobus

Přišel den D. Po víkendu stráveném s kolegy z práce v Krkonoších je to tu. Měl jsem původně na Černošický městský úřad v Praze Podskalí dorazit původně po poledni, ale nakonec došlo ke změně a já tam měl být už ráno. Ráno jsem si v tramvaji pustil ještě zkušební testy a najednou mi začali skákat nezvyklé otázky, které jsem nikdy předtím neviděl, jako například co to je logistika apod. Celý jsem vyděsil a začal panikařit, že to nedám. Pak se ukázalo, že jsem si omylem zapnul zkušební test pro profesní osvědčení, dokonce jsem test dokončil a splnil požadovaný počet bodů.

Dorazil jsem před úřad, kde jsem potkal jednoho kolegu, se kterým jsem se jednou vystřídal během poslední jízdy autobusem. Čekali jsme, až dorazí někdo z autoškoly. Přišel chlap, kterého jsem v životě neviděl a hned chtěl 700 Kč a řidičský a občanský průkaz. Kolega se omluvil, že má jenom řidičák, tak zkouška pro něj skončila dříve, než začala. První na řadu šel další kolega z Ukrajiny, protože měl zaplacenou překladatelku z češtiny. Spolu s ostatníma jsem pak čekal na chodbě před zkušební místností. Všimnul jsem si, že holka vedle mě se celá klepe.

Jako první se začali vyřizovat formality, kdy jsem musel na svém registračním formuláři vyreklamovat bydliště, protože tam bylo špatné město.

Pak to přišlo na ostro a mě přišlo, že co jsem do teď zvládal levou zadní je vše najednou pryč. Naštěstí se většina znalostí zase vrátila a já test dokončil jen s malým zaškobrtnutím. Holka co se klepala, měla bohužel smůlu a test nezvládla. Teď už se jen naučit konstrukci a údržbu vozidel a dát jízdy.