Přihlášení do autoškoly

První krok k řidičáku.

Napsal Tomáš Tichý v úterý, 14. prosince 2021

Nejnovější článek od autora:


Sraz Karos

Nejsem sám kdo má autobus

Když už mám ten autobus, tak bych ho taky chtěl legálně řídit. Tak jsem se rozhodl přihlásit do autoškoly. Pomalu jsem začal vybírat vhodnou autoškolu, kdy při vyhledávání mi padla do oka firma z Uhříněvsi. Od mého pražského bydliště to nebylo daleko, takže bych jezdil sice v trochu neznámém prostředí okolo východu Prahy, ale zase bych to měl relativně kousek do postele. Vyplnil jsem tedy přihlášku a čekal, pak mi přišel mail, že se mám osobně dostavit do autoškoly a vyplní se mnou přihlášku. Zároveň mám sebou přinést potvrzení od lékaře. Objednal jsem se tedy ke své doktorce, vše jí vysvětil a ona mi vystavila potvrzení. Dokonce jsem dostal tetanovku, a i přes skoro dvacet let od předešlé dávky, mi dala jen jednu.

Pak jednoho dne jsem jel domů za rodiči a při cestě autobusem spatřil Karosu autoškoly z Prahy 6. V tu chvíli bylo jasno.

Autoškolu jsem si vyhledal a při zjištění, že je o 11 tisíc levnější jsem se tam i zaregistroval. Rovnou mi přišlo i zadání platby, či možnost zaplatit jen její část. To jsem tak učinil a pak v úřední hodiny se dostavil do provozovny autoškoly. Pan majitel byl příjemný a hned se mnou vyplnil přihlášku a já dostal průkaz žáka. Po novém roce se mi ozval instruktor a domluvili jsme si první schůzku.

Ta probíhala hned z kraje ledna, ačkoliv bylo teprve půl páté, byla už tma. Posadil mě za volant autobusu, pak mě začal zpovídat. Po zjištění, že vlastním řidičák jenom na auto, mě zase posadil na jeho židli a dojel se mnou na nedalekou konečnou autobusu.

Tam se jal vysvětlovat co která páčka a kontrolka znamená. Po této krátké instruktáži jsem poprvé sedl za volant a začal se rozjíždět. Po třech pokusech na zdejším parkovišti to instruktora přestalo bavit a tak jsme statečně vyrazili směr Vítězné náměstí a Podbaba. Byla to dost náročná jízda, naštěstí nebyl moc provoz, ale i tak mi dělalo problém udržet se ve svém jízdním pruhu. Autobus byl již starší a měl značné vůle v řízení a řazení. Nakonec jsem autobus úspěšně odstavil v areálu a instruktor s ním zacouval na parkovací místo. Potom mě svezl ještě svým osobním vozem dolů na metro.